">

Zahradnictví - Podlesice

Lexikon dřevin


Mini lexikon dřevin

Ribes uva-crispa  / Grossularia uva crispa 

Angrešt - Srstka angrešt, také srstka obecná či meruzalka srstka 

 

běžný lesní i zahradní keř lidově známý jako angrešt. Původně se jednalo o divoce rostoucí keře vysoké asi jeden metr. Listy jsou opadavé dlouhé 2 až 4 centimetry. Květy jsou malé růžovočervené. Plod („angrešt“) je sladký a vodnatý v průměru mívá do 2 centimetrů, vypadá jako koule a je zelený, dozrává v červenci. Obsahuje asi 3 nebo 4 semena. Větve tohoto keře jsou trnité. Tento keř je schopen vegetativního rozmnožování. Co obsahuje: angrešt celý obsahuje mnoho cenných kyselin, hlavně citronovou, jablečnou, vinnou a šťavelovou. Cukru obsahuje méně než 10%, především fruktózu. Obsahuje stejně vitamínu C jako citrony, vitamín E, dále menší množství vitamínu B. Z minerálních látek je bohatý na draslík, fosfor, karoten, vápník, hořčík, železo, zinek, mangan, fluór, biotin a měď. Dále křemík, který pomáhá udržovat zdravé stěny buněk a pevné vazivové tkáně a tak předchází cévním nemocem. Slupka je navíc bohatá na nenasycené mastné kyseliny a to také srdci prospívá.


Ribes nigrum

Černý rybíz

je ovocný keř, který rodí malé jedlé bobule s významně vysokým obsahem vitaminu C. ale i vitamínu P a z hlediska obsahu bioaktivních flavonoidů ho předstihují pouze ostružiny, maliny, lékořice, šípky a plody rakytníku. Je klasifikován   v rodu Ribes(rybíz) a řazen do čeledi meruzalkovité. Keře černého rybízu získáme na jaře nebo na podzim. Namočíme je do vody a až potom vysadíme. Sazenice vysadíme o 5-10 cm hlouběji, než rostly ve školce – tím položíme základ nového pevného keře. Výhony nad zemí zkrátíme na 10-20 cm. Dbáme, abychom měli alespoň dva keře černého rybízu, každý od jiné odrůdy, ale vzájemně se opylující. Budou mít vyšší úrodu. Množení rybízů je snadné – množíme buď hřížením nebo srpnovými či zimními řízky.


Ribes rubrum

Červený rybíz

Červený rybíz je listnatý keř, dorůstající běžně 1 až 2m. Má pětilaločné listy spirálovitě uspořádané na stopkách, jsou střídavé, zašpičatělé, zubaté, okrouhlé a na okraji pýřité. Kůra rybízu je černošedá. Květy jsou nenápadné žluto-zelené, velké 4-9mm, kvete v 7–8cm dlouhých převislých hroznech. Kvete od dubna do května. Zralé bobule jsou kulovité, lysé, zpravidla 0,6–0,7 cm v průměru, červené nebo světle žluté, mírně nakyslé. Větve nemají trny.

Od poloviny června až do srpna sbíráme plody a můžeme si z nich vyrobit kompot, marmeládu, džem, sirup a víno. Z naší široké škály ovoce obsahují rybízové bobule nejvíce kyselin a kromě toho jsou zdrojem důležité vlákniny a vitaminu C. Za syrova mají osvěžující nakyslou chuť. V lidovém léčitelství se využívají listy červeného rybízu na léčení střevních chorob, látky obsažené v čaji působí močopudně a podporují správné trávení.


Rubus idaeus

Ostružiník maliník

Maliník (Rubus idaeus) je původní domácí rostlinou v celé Evropě a Asii včetně Japonska, přesto nikdy nevzbudil  zájem žádného starověkého národa na kontinentě. Neobjevil se v žádných řeckých, latinských nebo čínských písemnostech. Ve skutečnosti nezískal maliník žádný opravdový význam v Evropě ani Severní Americe až do                 19. století. Nechceme samozřejmě tvrdit, že nebyl do té doby ani pěstován.

Sbírají se zejména plody - maliny. Obsahují barvivo patřící mezi nejsilnější antioxidanty. Čím sytější a tmavší barvu maliny mají, tím je koncentrace tohoto barviva vyšší. Více tohoto barviva obsahují už jen malinoostružiny a ostružiny. Plody, šťáva a další výrobky z nich jsou zejména pro obsah antioxidantů cenné při horečnatých a zánětlivých onemocněních (zánět průdušek,revma), zlepšují zdravotní stav kuřáků a alkoholiků, jsou doporučovány i u Alzheimerovy choroby.

 

V léčitelství se používá též sušený list maliníku - výluhy se používají ke kloktání při zánětech v dutině ústní a k potírání kožních chorob. Jde o hodnotnou součást celoročních bylinných čajových směsí. Fermentací se senzorická hodnota drogy zvětšuje.


Hippophae rhamnoides

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový je větrosnubný opadavý, trnitý až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Původně   pochází z Ruska, ovšem dnes je již rozšířen po celé Evropě a Asii. Potřebuje zásadně výslunné stanoviště.                Půdy jsou nejvhodnější lehčí, písčité, propustné a bohaté na vápník. Uspokojivě však roste i na vlhčím a třeba i  slaném stanovišti. V našich podmínkách je otužilý (pouze ve zvláště tuhých zimách - méně než -50 °C a na vlhčích stanovištích namrzají). Dobře snáší i přísušek i zakouřené ovzduší. Pro zajištění násady krásných a dekorativních  plodů vysazujeme samčí i samičí rostliny, poměr 1 : 6. Pohlaví se pozná i na tříletých semenáčích - samčí rostliny   mají větší a hustší pupeny. Rakytník se hodí pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je nenáročnou pionýrskou dřevinou  pro osazování neplodných a devastovaných půd nebo výsypek. Stejně dobře se uplatní na exponovaných svazích    nebo na březích vodních ploch.

V lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře i některých oblastech Číny byl rakytník známý již v dávné minulosti. Užíval se při léčbě onemocnění plic, jater i kloubních onemocněních, dále také v místní kosmetice. Pomáhal proti zahlenění i zánětům plic, hojil sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy, reguloval krevní oběh. Urychloval proces hojení ran, stimuloval regenerační procesy, měl pozitivní vliv na choroby jater. V tibetské tradiční medicíně patří mezi vysoce efektivní regenerační prostředek, který se používá i při intoxikacích a kardiovaskulárních chorobách.

Kultivary: Hippophae rhamnoides ´Dar Katuni´,Hippophae rhamnoides ´Jantarnaja´ ,Hippophae rhamnoides ´Masličnaja´ ,Hippophae rhamnoides ´Novost Altaja´ ,Hippophae rhamnoides ´Oranževaja´,Hippophae rhamnoides ´Velikan´,Hippophae rhamnoides ´Vitaminnaja´,Hippophae rhamnoides ´Zolotistaja´,Hippophae rhamnoides ´Zolotoj počatok´,Hippophae rhamnoides ´Leikora´,Hippophae rhamnoides ´Hergo´,Hippophae rhamnoides ´Sluníčko´,Hippophae rhamnoides ´Krasavice´  (zdroj a více)


Forsythia

Zlatice - lidově zlatý déšť

 Naprosto nenáročný okrasný keř.

Má raději lehčí humózní záhřevné a dostatečně vlhké půdy a slunné polohy.  V polostínu špatně kvete. Množíme řízkováním. Pravidelně řezané rostliny kvetou, pokud mladé, letošní výhony řežeme   po odkvětu, do poloviny července aspoň 2–3× ročně. Jinak je lépe neřezat, pouze zmlazovat. Zmlazování nesmí být  příliš silné, jinak keř vytváří deformované, plazivé výhony a neroste. Řežeme tedy na kosterní větve v lednu až únoru.                                                    Lze pěstovat v nádobách nebo jako bonsaj

 zlatice prostřední (Forsythia × intermedia) , zlatice převislá (Forsythia suspensa) (zdroj)

 


Schisandra

Klanopraška

Opadavé nebo stálezelené dvoudomé popínavé keře rostoucí ve východní a jihovýchodní Asii, jeden druh v Severní Americe. Listy jsou střídavé, jednoduché, celokrajné nebo pilovité, bez palistů. Květy jednotlivé nebo po několika v úžlabních květenstvích. Okvětní lístky červené, žluté nebo bílé v počtu 5-20, v samčích květech 4 až mnoho tyčinek, v samičích 20-30 pestíků nahloučených do hlávkovitého útvaru, který se posléze přeměňuje v dužnaté klasovité souplodí.

Klanopraška čínská se pěstuje jako okrasná a léčivá rostlina, patřící mezi takzvané adaptogeny.

 

klanopraška čínská (Schizandra chinensis), 

klanopraška vykrajovaná (Schizandra repanda), 

klanopraška oranžová (Schizandra sphenanthera) (zdroj)


Lycium

Kustovnice - GOJI

Zahrnuje asi 100 druhů. Mezi známé druhy patří kustovnice čínská (lat. Lycium chinense), jejíž plody, stejně jako samotná rostlina, jsou známé pod názvem goji (godži). Kustovnice čínská pochází z Asie, roste zejména v jižních částech Číny. Je příbuznou kustovnice cizí (Lycium barbarum L.), která u nás roste v živých plotech. Jedná se o keř, dorůstající výšky až tři metry. Má vejčité až kopinaté listy délky až 7 cm, květy jsou fialové barvy, plody jsou oranžovočervené bobule, elipsoidního tvaru o délce 1–2 cm, na dlouhých stopkách. Rostlina kvete od června do září, plody dozrávají v závislosti na počasí od srpna do října, kdy se také sbírají a suší. 

Kustovnice čínská je po staletí využívána v čínské medicíně. Jako léčivé jsou využívány všechny části rostliny, tedy plody, listí, kůra a kořeny. Je považována za rostlinu dlouhověkosti, její plody, které zpomalují stárnutí, obsahují velké množství vitamínů A,B,C, aminokyselin, betakarotenu, polysacharidů a řadu stopových prvků. Obsahuje látky, které působí antibakteriálně, snižují riziko rakoviny, léčí kašel, podporují zdravou funkci jater a ledvin, pomáhají při cukrovce a bolestech kloubů. Zpevňuje šlachy, eliminuje závratě, hučení v uších a má silné antioxidanční účinky. Stimuluje tvorbu bílých a červených krvinek, má vliv na mužskou potenci, tj. působí jako afrodiziakum. Výrazně posiluje obranyschopnost a imunitu organismu. Zlepšuje krvetvorbu a má vliv na snižování krevního tlaku. Zvlhčuje plíce, čímž působí proti astmatu a některým druhům alergií. Je vhodná při nadměrném užívání alkoholu. Podporuje sexuální funkce. Může omezit rozšiřování lupénky a dalších kožních onemocnění. Posiluje zrak, uklidňuje podrážděné oči a zlepšuje ostrost vidění. 

kustovnice čínská (Lycium chinense), kustovnice cizí (Lycium barbarum), kustovnice evropská (Lycium europaeum) (zdroj)


 

TOPlist